Looking for Alaska (John Green No. 2) | Read Eat and Live

Looking for Alaska (John Green No. 2)

Další recenzí v Greenově sérii se stala kniha... Chvilka napětí. Bubny prosím... Looking for Alaska (Hledání Aljašky).



V létě jsem začala konečně číst anglicky, a to právě Johna Greena. Nakoupila jsem si Paper Towns, Let It Snow a An Abundance of Katherines, vše jsem přečetla a byla jsem naprosto nadšená. Hledala jsem další skvělou knížku, která by se za a - jednoduše četla - a za b - bavila by mě. Trvalo mi to minimálně měsíc, než mi docvaklo, co bych si měla přečíst. Vždyť Green má i další knížku! Jsi blbá, Nikol? Jak jsi mohla tak dlouho čekat?

Přes všechny počáteční "zádrhele" jsem se tedy vzpamatovala a po přečtení se zařadila mezi naprosto normální lidi (no a co, že je to mainstream). A stálo to za to? Rozhodně! Teda... doplatila jsem na mou zpomalenost a byl mi znovu vyzrazen nejdůležitější okamžik (děkuju, Barčo a Leničko), ale budiž. Trest jsem si zasloužila.

Žvásty, žvásty, žvásty, už to je dost otravný co? Přejděme tedy k samotné knížce.


"Oh, right. Alaska, this is Pudge. Pudge memorises people's last words. Pudge, this is Alaska. She got her boob honked over the summer."

Miles je puberťák vedoucí naprosto všední a ničím nezajímavý život. Ve škole je oblíbencem možná tak profesorů a kamarádů má spíše méně než hodně. Tomu nepomáhá ani jeho koníček - sbírání posledních slov známých osobností. Jeho život, zasvěcený hledáním "Great Perhaps" se má ale v nejbližší době radikálně změnit.

Přestupuje totiž na prestižní internátní školu Culver Greek. Zde je na denním pořádku nejen porušování pravidel - kouření a pití - ale i pořádná porce dobrodružství. Studenti si naschvály nedělají jen vzájemně mezi sebou, ale organizují se i rádoby žertíky namířené proti vedení.

V Culver Greek se Miles seznámí s partou spolužáků, kteří si těchto aktivit zvláště užívají. Díky nim, Colonelovi, Alasce a dalším, se Miles pomalu mění z hodného chlapce na obyčejného studenta tamější školy. Naučí se kouřit, pít, je zapojen do řady "pranků" a co víc, více a více se zamilovává do Alasky.

"She loved mysteries so much that she became one."

Alaska ho nezasvětila jen do všech špatností, ale také do filosofování nad otázkou: "How will we ever get out of this labyrinth of suffering?" Ačkoliv sama přítele má, je naprosto zjevné, že Miles, jejich partou přezdívaný Pudge, jí není úplně lhostejný.
Nic bohužel nemůže dopadnout dobře a život na Culver Greek už nikdy nebude stejný.


"You can't just make me different and leave."

Knížka je psána ve dvou částech, jak už obrázky výše naznačily - before and after. Nepovím ti proč, bylo by to bezcitné, nemorální a vyzradila bych ti tím všechno. Tak! Pokud Alasku ještě nemáš přečtenou, rozhodně neváhej. Green opět nezklamal. Jeho styl psaní mi prostě naprosto sedne. Jazyk teenagerů, v němž píše, je mi natolik blízký, že je téměř nemožné se od knihy odtrhnout. Děj je navíc napínavý a má spád. Budeš brečet, budeš se smát a budeš se k příběhu vracet znovu a znovu pro další dávku štěstí (či neštěstí?).

To ti slibuji!

Co možná nevíš:

  • Green se při psaní Alasky inspiroval i svými zkušenostmi z internátní školy, Indiana Springs School, kde mimo jiné v době jeho studia také zemřel student.
  • Kniha byla často odsuzována pro její možná trochu kontroverzní obsah. Podle některých rodičů je knížka dokonce až "pornographic and disgusting". Na to John Green vzkázal: "You wrote a dirty, dirty book. But there are very old-fashioned values and even a lot of religion in it. There are some adults who think that the only kind of ethics that matter are sexual ethics. So they miss everything else that is going on in the book. The book has never been marketed to 12-year-olds. Never. It is packaged like an adult book; it doesn't even say it's published by a kids' book imprint on the cover, and it's never shelved in the children's section of bookstores."
  • Hledání Aljašky Green vydal jako svou první knihu roku 2005 a v ten samý rok za ní dostal Printzovu cenu.

Unknown

7 komentářů:

  1. Miluju Aljašku! Jeho nejlepší kniha.

    OdpovědětVymazat
  2. To jsem bohužel nečetla, protože moje angličtina končí někde u I don't speak english. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tom případě rychle zlepši angličtinu a hurá do čtení! :D

      Vymazat
  3. Hledalní Aljašky mi přijde jako jeho nejlepší kniha. Miluju tu knihu! A článek se ti moc povedl :)

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem asi jedna z mála lidí, kteří Greena moc nemusí. Jeho knihy jsem sice četla v češtině a zatím jen dvě, ale prostě se mi asi nelíbí jeho styl psaní.
    Jako první jsem četla Hvězdy nám nepřály, kde se mi nakonec líbil víc film, a poté jsem se prokousala právě Aljaškou, i když mi to celkem trvalo.
    Jednak mi nesedí, když je příběh vyprávěn z pohledu kluka, nějak se hůř dostávám do děje, a potom Aljaška? Ta byla hodně divná. Ocenila jsem naopak nápad právě toho, že Miles sbírá poslední slova známých osobností. To bylo zajímavé.
    U mě tahle kniha bohužel neuspěla, ale znám spoustu lidí, ketrým se líbila. Jak se říká, sto lidí, sto chutí.

    OdpovědětVymazat