Dubnové mňamky | Read Eat and Live

Dubnové mňamky


V dubnu se toho dělo překvapivě moc. Začalo to Velikonocemi, pokračovalo prvními hodinami autoškoly, takže nikdo nevycházejte z domů :D, vyhrála jsem poukázku na knížky v hodnotě 700,- (dobře, to byla asi ta nejlepší věc! :D a recenze budou, slibuju!), bylo první letošní grilování a byla jsem pasovaná. Ano, už jsem mazák, hohó.

Samozřejmě musím zmínit i jídlo. Tenhle měsíc byl plný hodně dobrých dobrůtek. A já nevěděla, jaké sem mám vybrat. Původně jsem měla v albu asi 40 fotek, jenže aby se tento článek nestal únavně zdlouhavým, ovládla jsem se a vybrala jsem jen to nejlepší. Haleluja. Že to ale trvalo!



Jako první začneme logicky snídaní. Rovnou jednou z těch méně častých, ovšem naprosto vynikajících. Pečené jablka, pomeranč a müsli na kokosovém oleji, doplněné o kivi a mandle. K tomu nemůže chybět ani zelený čaj a den může začít.


Z předchozího dne zbyla palačinka, takže to bylo jasné. Palačinka tuším s burákovým máslem a domácí marmeládou, jablečná ovesná s další dávkou burákového másla a kivi. 


Tak tohle, prosím, to je ovesná jak se patří. Se vším všudy. Ovoce, oříšky, hořká čokoláda, sušený kokos a malinové mléko. Jak může existovat něco tak dokonalého? ♥


A jak něco takhle dokonalého? Sice to není kaše, ale i tak... mňam! Rozmixované jahody, jablíčko a kokosové mléko se vším, co dům dal - chia semínka, kokos, sušený kokos, lněná semínka, vlašské oříšky, kivi a další jahody. 


Jak tak koukám, mám tu jen samý ňaminky a já nevím, jaká je lepší. Kaše? Rozmixované ovoce? Nebo cheesecake s jablkem a ananasem? Kdo ví...


Další adept je každopádně i jáhlová kaše s burákovým máslem, sušeným kokosem a jahodami. O tom žádná!


Sakra, sakra. Už začínám mít hlad. :D Zvlášť když si vzpomenu, jak chutnala tahle banánovo-vaječná placka. Vlastně to měly být ty "slavné" lívanečky jen z banánu a dvou vajíček, ale ve verzi pro lenochy. Plus tvaroh a ovoce. :)


Všechny snídaně, které byly jakž takž fotogenické, jsem již vyčerpala. Na řadu tedy přicházejí obědy. Prvním z nich je moje záchrana ve dnech, kdy ve školní jídelně stojí jídlo za prd. Ne že by to bylo často, poslední dobou vaří celkem dobře. Ale když už se to nepovede, fazolová polévka v mexické restauraci je většinou první volba, kam jít.


Naopak ve dnech, kdy jsem někde jinde než doma, nebo v Lounech, vyhledávám indické restaurace. Protože indická kuchyně je nejlepší! Konkrétně tohle je mňamka v ústecké indické - placky a kuře ve špenátové omáčce. Zatím můj favorit téhle kuchyně. A také má odměna po krajském kole SOČky. 


Ano, ano. Zase restaurace. Pro tenhle článek už ale poslední, přísahám. :D Tentokrát šlo o rodinný oběd - bylinkové brambory, kuřecí steak, špíz z rajčat a mozzarelly a zeleninová obloha. 


Konečně nějaký ten víkendový oběd z domova s naším nefotogenickým prostíráním. Pečené brambory vepřové. Děkuji mamince za plné bříško.


Znovu musím poděkovat mamce. Myslím, že se jednalo opět o vepřové, tentokrát ale zapečené se zeleninou a s vařenými brambory jako přílohou. 


Hih. Obědový kuchtík moc nejsem. Znovu jsem totiž nevařila já, ale tentokrát taťka. Co mě ale může omluvit je to, že pstruha jsem s ním byla kupovat i já a zeleninu jsem také krájela já. Takže jsem vlastně napůl autor této lahůdky (spíš ne, ale pšt)


Můj milý čtenáři, představuji ti něco neskutečného. Tento oběd jsem vařila já! Chápeš to? Dobře, možná šlo jen o to, že po pasování jsem byla tak špinavá a smradlavá, že by mě nepustili ani do jídelny, ani do restaurace, ale toho si všímat nebudeme. Ani toho, že jsem s tím vlastně žádnou práci neměla. Jen jsem ohřála koupenou mexickou směs, smíchala jí s tunou kari, zabalila "fit" hermelín s bylinkami a nechala ho zapéct. 

(Možná na mě mělo vliv to, že jsem byla promočená skrz na skrz, barvy jsem měla až v uších a klepala jsem se kosou, ale poprvé jsem snědla s chutí jinou mrkev, než sirovou a chutnala mi! Haleluja.)


Myslíš si, že budeme pokračovat  v tom, co jsem sama ukuchtila? Omyl. Opět jsem za sebe nechala uvařit mamku a opět jsem si pochutnala. Protože uzené, to já můžu. I když to rozhodně není zdravé, výživné ani nic takového. Je to prostě dobrůtka, tak! Ale aby se neřeklo, dodala jsem okurku a ozdobila jsem bramborovou kaši pažitkou - aneb jak zamaskovat nezdravou část. :D


Abych vyvážila to, že za mě věčně někdo vaří, svačinku jsem pro změnu ukuchtila já. Vzpomínáš na tu "banánovo-vaječnou" placku z jedné ze snídaní? Kdybych nebyla líná, vypadala by takhle, jako hora lívanečků.


Sladké jsem vyměnila za slané. Míchaná vajíčka se žampiony, které pěstujeme ve sklepě, zeleninka a rýžový chlebíček. Perfektní pro nabrání energie po posilovně. :)


Stejně ale většinou vyhrávají sváči sladkého charakteru. Třeba jako tenhle jogurt s jahodami, kakaem a kokosem. Navíc jsem se nemohla ochudit ani o burákové máslo na rýžovém chlebíku.

Takhle to dopadá, když se nemohu rozhodnout, jestli chci sladké nebo slané. Prostě si vezmu obě a basta. Celozrnný chléb s burákovým máslem a jahodami, a s žervé se salátem a rajčátky.


Někdy se stává, že i na večeři bych snědla všechno sladké (nebo se prostě musí sníst jahody, protože do druhého dne by se už zkazily :D). Pro tentokrát jsem nad problémem vyzrála "letním" salátem s jahodami a spoustou zeleniny. A samozřejmě, nesmí chybět sýr. ♥


Velikonoční večeře se nesla v duchu "sněz zbytky z oběda". No, a protože k obědu byl kuskus s kuřecími kousky, vzniknul salát s kuskusem a kuřecím. 


Pořád jsem měla velikonoční náladu, tak jsem si z plátku sýra vykrojila kytičky. I tak to dopadá, když už nevím, jak nudný salát ozdobit.


Tenhle ale dozdobovat kytičkami nepotřeboval. Jak tak ale na ty večeře koukám, tenhle měsíc jsem měla nějak hodně druhů salátů. Docela nezvyk. Ale ráda bych si na to zvykla. Logika. Zas nevím, co psát, tak plácám nesmysly. Ouky douky, jdu na další a zároveň poslední salát. Ať tě už tolik neotravuji. :D


I tenhle potvrzuje to, že jsem měla spousty druhů salátů. Tentokrát jsem totiž byla poctěná baby špenátem. Nejen, že jsem začala jíst jinou, než čerstvou mrkev. Dokonce jsem v poslední době začala jíst i brokolici, lilek, cuketu a právě i špenát. Co se to děje?

Jak už jsem zmiňovala, tohle byl poslední salát. Poslední jídlo tohoto článku. Co bych ale ještě ráda zmínila, je pasování. Sice se to nedá sníst a mňamka to rozhodně není, ale byl to skvělý zážitek. Opravdu děkuju naší oktávě, protože i přes tu zimu jsem si to moc užila. A skvělé fotky, které máme na památku, jsou jakýmsi bonusem navíc. :)






Nikol


Nikol Mudrová

6 komentářů:

  1. Gratuluji k té výhře! ^_ ^
    Jinak jídlo mňamy ^_^ Hned bych si dala! =D :)

    http://onelittlegirltold.blogspot.cz /změnila jsem si adresu blogu../

    OdpovědětVymazat
  2. páni....všechno vypadá skvěle....vážně bych si dala úplně všechno....hmm zvlášť teď když jsu spát....bezva!!! :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, naprosto přesně znám ten pocit, když si prohlížím fotky jídel večer :DD

      Vymazat
  3. Všechno jídlo vypadá božsky :) jinak gratuluji k výhře a přeji hodně štěstí v autoškole :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, děkuji :) Já zas přeju hodně štěstí vám všem, abyste mě nepotkali na silnici :D

      Vymazat