Po 2 letech na lyžích | Mentálci na cestách | Read Eat and Live

Po 2 letech na lyžích | Mentálci na cestách

Zima? Ble. Samá břečka na silnicích. Mráz, kvůli kterému se každé čekání na autobus stane peklem. Tma už odpoledne. Jediné, čím je tohle období super, jsou lyže. Lyžáky na gymplu byly vždycky boží! Sranda, spousta jídla a nejlepší lidi. Jen škoda, že loni to nevyšlo. Maturita byla holt přednější.

Zato letos nebyl potřeba ani lyžák. Celkem se divím, že někdo jako my, se dokázal na něčem domluvit a hele... Ve čtvrtek po druhé hodině ranní jsme už seděli namačkaní v autě (Kůči ramena všude) a vyráželi směr Kaprun. Výkon, nad kterým se budu podivovat asi ještě hodně dlouho. Zároveň nápad, za který jsem vážně ráda. Postavit se po dvou letech konečně na lyže a to dokonce s mou oblíbenou partou Mentálců. Co víc si přát? :)



Jo, a proč si vlastně říkáme Mentálci? Jen tak na vysvětlení na začátek... Barča to vystihla asi nejlíp. :D :D




Zpět k výletu. Po příjezdu jsme se rozsadili okolo stolu jako pecky a čekali na povel. Nic nepřicházelo. Chyběly nám naše skvělé tělocvikářky. Někdo, kdo by zavelel, namačkal nás do autobusu a jelo se na svah. Nakonec se tam přeci jen jelo. Rozlámaná a unavená - asi tak jsem si připadala. Unavenost po celonoční jízdě se vystupňovala do takového levelu, že mi oči vylučovaly čočky (nekecám! :DDD). Mrkání bylo mým zachráncem a já se jen modlila, abych nikoho nesrazila. Jo.. a omlouvám se za svojí hovadskou náladu. Fakt sorry... :D 

Ále. Pátek byl nový den. Sluníčko. Kytičky. Růžová. Jednorožci. Všechno opět v pořádku, všichni vyspinkaní, napapaní (jakpak by ne, když jsem dělala snídani, žejo) a hurá zpět na sjezdovky. Konečně pravé alpské počasí. Okolo zasněžené hory, mlha jen dole. Pomineme-li spoustu lidí a hodinovou kolonu od našeho apartmánu až k parkovišti pod sjezdovkou, příčina naší dobré nálady byla jasná. I když... možná za ní částečně mohlo naše amatérské napodobování raperských pohybů (raději nechtěj, abych to rozváděla víc) a kvízy z Popcornu a Top Dívky (což už tuplem nebudu rozvádět :DDD)

Tak, či onak, vyjeli jsme až nahoru, sluníčko a sníh si užili jak nejvíc to šlo, vzniklo pár vtipných fotek a našli restauraci s nejlepším jídlem. 




Mimochodem, již jsem zmínila, že jsem se na těch pár dní stala snídaňovým kuchtíkem. To si docela odnesl Kůča, který myl nádobí. To bylo asi tak kvalitní, že se na něm všecko připálilo. Hups. Vojta řídil, takže se z jakýchkoliv dalších prací vyvlekl a poslední dvě místa večerních kuchařek zůstala Barče s Péťou. A no... nejlepší, co nás mohlo napadnout, bylo natočit video z jejich vaření. To mluví samo za sebe. :D :D Prostě... #natosenapijem Ať žije víno, aneb pokud hledáš recept na špagety... (ale bylo to nakonec vynikající, přísahám!!!)


V sobotu už zas bylo počasí na prd. Lyže jme tedy vzdali o něco dříve a vyrazili do nedalekého Zellu am See. Dokonalé městečko! Úplně si to dokážu představit v létě, když už teď byla procházka okolo jezera parádní. I když... ne, že bysme se prošli až tak hodně. Opět za to ustavičné zastavování a focení můžu já. Ale ono to stálo za to! Konečně máme pořádný fotky, kde dokonce i vypadáme, že se máme alespoň trošku rádi. Nebo ne? 











Myslím, že jo. Povedený čtyři dny. Zase jsem si uvědomila, jak nám ta naše stará parta chybí. I když na gympl bych už nechtěla a vysokoškolský život je prostě lepší, jsou chvíle, který bych vrátila. A ne jenom chvíle. Třeba celou Barču bych vrátila z Anglie zpátky do Čech.  :D Ale co. Hlavní je, že jsme si to vážně užili, nezabili jsme se a cestou ztratili jen jednu ponožku (nechť odpočívá v pokoji někde u Chebu :D).

No, a na konec ještě dvě fotky, na které jsem pyšná. Můj první pokus o fotku s vysokou citlivostí ("Tvařte se vážně, ať to má tu správnou atmosféru") a dole moje nejoblíbenější s Barčou. :)





Měj se krásně. :)




Nikol

Nikol Mudrová

2 komentáře: