Mauricius, 1. část - budhistický chrám, příroda a kávová zrna | Read Eat and Live

Mauricius, 1. část - budhistický chrám, příroda a kávová zrna

Po příletu jsme všichni čuměli. Jak v takovém vedru může být vše nádherně zelené? Palmy neseschnuté? Vlastně hned po příjezdu do hotelu jsme odpověď na vlastní kůži okusili. Déšť. Kdykoliv, kdekoliv. Modré nebe? Nevadí. Klidně bude pršet i jen tak, z ničeho. Proč ne? Jo, a fyzikální zákony tu zřejmě také nehrají roli. Od kdy při dešti za sluníčka není duha? :D 

No nic. Každopádně je tu krásně. Naprostý ráj. Šum moře pár metrů od terasy. Vynikající jídlo. A to běhání po pláži... ♥ Samozřejmě jsme sem nepřijeli jen a pouze válet šunky (ne, že by to neznělo lákavě :D). Mauricius je proslulý svou přírodou. Chtěla jsem ji vidět. Všechny ty přírodní krásy. Všecičky. Pravý budhistický chrám jakbysmet. Přesvědčili jsme sestru, že to bude super čuper a jelo se. Jen my a průvodce. Žádné čekání u autobusu na nedochvilné turisty. Bylo to jen na nás a stálo to za to!

První zastávka - chrám. Prý máme štěstí. Tenhle týden jsou procesí do chrámu boha (nebo bohyně?) Šiva. Místní si tam chodí pro jakousi svěcenou vodu. Viděli jsme tedy jejich obětní rituály, nadechli tu pravou atmosféru... Nadechli jsme dokonce i ty skvělé vonné tyčinky, co zapaluje paní na józe. Nechápu, proč ségře smrděly. Pf. :D






Poté byl čas na národní park. Na jeho začátku však bylo něco neočekávaného. Plantáže kávy a pole plné mini ananasů. #socute Jen tak mimochodem - ano Kamčo, vzala jsem Ti kávové zrno. Čerstvě utržené. Tak až zas někdy budu opět bez energie, žádný výmluvy, že ho nemáte. Můžeš mi opražit tohle. Hihi. :DD




Dech beroucí byly i vodopády. Viděli jsme je z několika úhlů. Z několika vyhlídek. Okolo byl jeden velký prales. Krása.


Na ostrově se nachází sopka. Je sice vyhaslá, ale pozůstatky její činnosti a lávy jsou vidět na každém kroku. Jedním takovým místem jsou třeba tyto lávové duny. :)




U dun bylo takové vedro, že už jsem toho měla plné kecky. Pot byl všude. Nikdy jsem se necítila nejnechutněji. V tu chvíli bych nejradši udělala to, co ta želva - zabořila hlavu pěkně někam do vody. :D


Krom želv jsme měli v parku vidět i opice. Jenže bohužel... Asi se nás bály. :( A to jsme měli v batůžku i banány. Pf. I tak to ale bylo moc super. Dokonce ani jednou nesprchlo. Zázrak? Určitě ne, však ono to v noci přijde. :D


Nikol

Nikol Mudrová

Žádné komentáře:

Okomentovat