Mauricius, 3. část - zpět do reality | Read Eat and Live

Mauricius, 3. část - zpět do reality

Čas vypršel. Můj týden "volna" je za několik málo hodin pryč. Vlastně jen za dvě. Cestu letadlem už bych raději nepočítala. 

Nejraději bych, aby mě nepustili přes kontroly na letišti. To by znamenalo zůstat v ráji. Netrápit se necelými dvěma měsíci do maturity (COŽE?!). Týdnem do dalších národních srovnávaček. Písemkou ze ZSV, biologie, dějepisu, dějepisu semináře a zkoušením z německého semináře. A to se vsadím, že jsem ještě na něco zapomněla. Paráda, co? Jojo, vážně se mi zpátky do inverze a mraziva v Česku chce... :D




Ještě je tu ale těch pár chvil. Na těch záleží. Chce to nějakou poslední procházku na naší nejkrásnější pláž, rozloučit se s kokosy před terasou (jeden si vezu v kufru domů, ale pšššt :D)... Nesmím zapomenout ani na plnou svačinovou krabičku oříšků, datlí, rozinek a sušených švestek, které jsem si nahrabala na snídani. #stayturista #hladovejturista Třeba to nakonec nebude tak špatný. :D



Abych to však nějak shrnula - v průběhu uplynulých sedmi dní jsem si něco uvědomila. Chci cestovat. Teda... ne, že bych to nevěděla dříve. Jenže tohle je něco jiného. Teď už opravdu vím, že si pořídím kasičku jen a pouze na peníze na výlety. I kdyby se mělo jednat o sebemenší cesty. Třeba jen po Česku. Každý nový zážitek, nová zkušenost se počítá. Opravdu to za to stojí. 

Co jsem vlastně všechno stihla? Ochutnala jsem dva další druhy ovoce - papáju a passion fruit, zažila jsem extrémní změny počasí, tropický déšť... Zjistila jsem, že i 28° se může zdát jako skoro 40°. Viděla jsem nové druhy zvířat, kokosy padající za bouřky z palmy před pokojem, podmořský svět, sopku, lávové duny, ananasové plantáže, plantáže kávy, kterou doma piji. Udělala jsem stojku na hlavě na pláži. Hm... nebo spíš před pláží, protože písek ve vlasech prostě nechceš. :D #somprincezna


To je jen malý výčet z toho všeho. Aneb jak jedna krátká dovolená dokáže člověka namotivovat. Když si představím, co všechno čeká ve zbytku světa. To je prostě škoda nevidět. :)


Teď už je ale opravdu čas na tu zmiňovanou poslední procházku. Rozlučkový drink a čau. Připojuji ještě "malý" výčet toho, co jsem vlastně jedla. Tak se neposlintej, protože to opravdu hrozí. :DD













Měj se krásně, žij svůj sen a poznávej svět. :)


Nikol

Nikol Mudrová

Žádné komentáře:

Okomentovat