Nouzové cvičení | Jak déšť zhaltil moje plány | Read Eat and Live

Nouzové cvičení | Jak déšť zhaltil moje plány

Probudila jsem se do krásného slunečného dne. Docela změna oproti předchozímu upršenému hnusu... Což samozřejmě znamenalo, že mám skvělou náladu. K snídani byly lívance, zbytek cuketového chlebíčku a jahody od babičky. Mohlo to být ještě lepší? Jasně! Strašně jsem se těšila, jak si zalehnu ke Grey's anatomy, pak si dám skvělý oběd, kafe a upravím fotky. Jakmile mi měl oběd slehnout, chtěla jsem jít běhat. Pěkně okolo našeho kopce. Jako vždycky. Mezi sysly, ovce... Já a příroda. Klid rušený pouze zpěvem ptáků. Jenže jako vždycky, když se těším, něco se muselo pokazit. Jaká náhoda.




Všechny mé předchozí plány byly uskutečněny. Seriál, kafe... vážně bezva den. Konečně jsem se už i sebrala, oblékla se a vyšla jsem ven. Teplo. Sluníčko. Krásně. Jakmile jsem byla protažená, na nic jsem nečekala a vyběhla vstříc svému osudu. Najednou však sluníčko začalo mizet. Objevil se obrovský mrak. Stín. A... první kapky vody. Paráda. Vážně boží. To jsem přesně potřebovala pár metrů od domu.


Já se ale nevzdávám! Takže jsem běžela dál. Ono však začalo pršet víc a víc. Sotva jsem uběhla sto metrů a mohla bych ze sebe ždímat vodu. Oukej. Očividně jsem provedla něco špatnýho. Protože tohle je určitě karma! Obrátila jsem to teda a dala si sprint domů. Tak nic no. Tak jsem se aspoň zahřála a můžu si krapítek zacvičit, co? 


Naštěstí jsem zrovna to dopoledne našla na youtube dvě HIIT videa, které jsem tak či tak chtěla vyzkoušet. Rozhodně je doporučuji! Vážně! Zaručeně se zapotíš a druhý den se ti poleze dost špatně z postele. A to za pouhých 20 minut.



Ač to nerada přiznávám, nakonec jsem snad i ráda, že začalo pršet. Ani jsem si neuvědomovala, jak dlouho jsem necvičila takhle intenzivně. Na pročištění hlavy u pomalého a dlouhého výklusu sice stále nedám dopustit, ale jednou za čas to chce změnu.

Změna je život.

To však nebyla jediná změna plánu, co se včera konala. Taky jsem chtěla večer napsat tenhle článek, poté lenošit a jít brzo spát. Ale hádej co. Jela jsem do města. Seděly jsme na busáku s oříškama, čokoládou a popcornem za 5 korun a chytaly wifinu každýho Žlutýho autobusu, co tam zrovna stál. Socka-večer na jedničku. Nemůžu si stěžovat. :D 

Ne, fakt. Z nudného dne se z čista jasna stal den naprosto skvělý. Vlastně bez jediné chybičky. Ale moje hlavní poselství pro Tebe byly právě ty dvě cvičící videa. Taková menší inspirace. Tím už tedy radši své dnešní tlachání ukončím a budu doufat, že i dnes se stane něco neočekávaného. Mně, Tobě, všem. 

Měj se krásně. :)



Nikol

Nikol Mudrová

1 komentář: