Moje "fitness cesta" | Přihlásila jsem se na půl maraton? | Read Eat and Live

Moje "fitness cesta" | Přihlásila jsem se na půl maraton?

Nejdřív jsem začala hrát basket. Sprinty byly moji kámoši, posilování spíš ne, než jo. Po rozpadu našeho týmu se však žádný další sport nekonal. Do doby, než se oblečení, co mi předtím bylo volný, stalo lehce těsnějším. Konec! Začala jsem běhat, "cvičit". Proč v uvozovkách? Posilovala jsem vlastně jen břicho a vnitřní stehna. Dřepy na zbytek stehen a zadek? Ale notak... kdo by chtěl vypadat jako kulturista? :DDD Prostě takový temný období plný chyb a zničenejch zad. No nevadí.


Přesuňme se do mé cvičební fáze číslo tři. S bezva tréninkovým partnerem - Naty - šlo všechno skvěle. Moje touha být vychrtlá s dírkou mezi stehny zmizela. Společně jsme zvyšovaly váhy. Náš cíl - velkej zadek, pevný stehna, svaly na zádech (hlavně ty!!!! :D), rukou a jasně... plochý břicho by taky ušlo. Bylo to boží! Kámošem se stala posilka a nepřítelem kardio (jen to běhání mi zůstalo, naštěstí). Posilka super. Najednou jsem byla silnější. Pomalu jsem se blížila ke spokojenosti se svojí postavou a věděla jsem, že moje tělo zvládne víc. Jenže... ne úplně všechno, jak se teď bohužel ukázalo.


S příchodem do Prahy jsem ztratila Naty, jakožto pravidelnýho parťáka na cvičení. Najednou úplně nové o dost větší fitko. Bez nikoho. Co teď? Neumím se sama namotivovat tak, abych po tréninku byla s výsledkem úplně spokojená. Naštěstí má moje fitko kruhové tréninky. Ty mě zachránily a konalo se velký prozření. Moje představa, jak toho spoustu dokážu, zvednu, vydržím... šla totálně do háje. :D Jasně, oproti některým sice dřepnu dost. Ale dřepnu to samý i s vyrovnáváním rovnováhy na bosu? Zvládnu to v tolika sériích? I po proložení posilování kardiem (skákání, skákání, skákání - toho se děsně bojím, jen tak by the way :D #spadnuanamelusi)? NE! Rozhodně ne!

Jak jsem zjistila, jsem slabá. Moje tělo nevydrží skoro nic a ve třetím kole můžu ždímat pot i z kalhotek. :DD Jasně... za těch pár měsíců se toho dost změnilo. Zlepšilo. Už vyskočím na tři bedýnky a ne jak lamka na dvě. Jednou se mi to dokonce povedlo i na čtyři!! A pak jsem se vysekala. Dvakrát za sebou. :D Aby se mi ale čirou náhodou ego nestihlo zvednout moc vysoko, po Novém roce jakoby si každý trenér řekl, že potřebujeme co nejrychleji všichni zhubnout. Proč? Jedním slovem sprinty. Každý kruháč. Na začátku, někdy i na konci. Okej. Vždycky mi šly. Kde je teda problém?


Hm... Už nejsem ta malá, lehká, nesvalnatá holčička jako na nižším gymplu. Moje svaly na stehnech mě brzdí až to bolí.  Doslova! Po třetím sprintu mi klasicky tuhnou. :D A to nemluvím ani o výdrži! Sice tam pořád ještě někde je schovaný zbytek rychlosti, jenže sprintovat lajny šestkrát za sebou? Po rozběhání a běžecký abecedě? Na to už bohužel nemám.

Kam tím vůbec vedu? Článek sice možná vyzněl trochu negativně, ale popravdě to tak vůbec není. Já jsem právě ráda! Konečně vidím přesně, co musím zlepšit. Mám čas a hlavně chuť na pořádné tréninky. Jinými slovy - překypuji motivací. Snažím se více skákat, do každého cvičení zapojovat kardia (ať už je to sprint, angličáky, box nebo obyč běh). Lepším se i silově. Cítím to. Triceps dips už jsou skoro na dosah, pánský (dokonce i tricepsový) kliky taky o dost lepší. A bude líp!
No, a aby té motivace nebylo málo, radši jsme se s Naty přihlásily i na Ústecký půl maraton. Maximálně jsem do teď uběhla v kuse nějakých 11 kilometrů, ale nevadí. :D Aspoň mě to donutí jít běhat i v zimně, co teď venku je. Protože po pravdě, běhání mi chybí. Od Nového roku jsem byla čtyřikrát a ruku na srdce... ten poslední běh byl skoro za trest. Nohy mi málem upadly a já neuběhla ani tolik, co jsem původně chtěla. Plus jsem si zablátila boty. -_-


Ale nevadí. Do 16. září je času dost. Mezitím bude (doufám) ještě spousta závodů a času k tréninku. Mimochodem první můj letošní závod je už tuhle sobotu. Winter Run ze série Night Runů v Praze. Uvidím se tam s někým? :)


Abych ale neodbočila od tématu úplně a nezapomněla ukončit celé povídání, vraťme se zpět. Co jsem dneska vlastně chtěla říct? Něco Ti nejde? Bojuješ s něčím? Rozhodně to neber jako špatnou věc. Nech se tím namotivovat! Každý přeci ví, že s motivací jde všechno líp. A je to svatá pravda. Tréninky jsou supr, mám z nich skvělý pocit a cítím se nejlíp za posledních x měsíců, ne-li let.

V čem se momentálně zlepšuješ Ty? 

Měj se krásně! :)



Nikol

Nikol Mudrová

6 komentářů:

  1. Wow, jsi dobráá :) Já běhání nemusím, ale ráda bych chtěla začít běhat pravidelně, až se oteplí. Jo, to zní trochu paradoxně, ale jo. Já beru běhání jako nutnost a ráda bych tenhle pohled změnila. Závodně se věnuji jinému sportu a v rámci fyzičky bych právě ráda zařadila do svých sportovních aktivit i běhání. Půjde to asi těžko, hned mě všechno začne bolet a po 4 kilákách končím! :D Tak uvidíme :/ :D

    Veronika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, já běhání taky nejdřív nemusela. Pak jsem si ale zvykla, začala jsem ho mít ráda a teď si jdu zaběhat, když si potřebuju odpočinout. Všechno chce svůj čas. Každopádně držím palce! :) A děkuji.

      Vymazat
  2. Máš na prosto super přístup! Takhle se má motivovat! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak hned na první fotku mam odpověď, ne moc dobře, ne moc dobře :D
    Ejnets in Lisboa
    Zajímá tě cestování, přidej se k naší skupině na fb TADY

    OdpovědětVymazat